Určitě to znáte. Vybíráte dovolenou, procházíte webové stránky nejrůznějších apartmánů, penzionů nebo hotelů a začínáte se v té nabídce ztrácet. Co teď? Pustíte se do pročítání recenzí, vždyť přece na doporučení dnes slyší každý…. I já to dělám. Jak jinak se dozvíte, že tu je pomalá obsluha, jinde pokulhává čistota a onde zas dostanete studenou večeři. Jsem ale toho názoru, že člověk by se neměl na recenze upínat. Jednak se ochudíte o první zážitek a druhak jsme každý jiný a kvalita znamená pro každého něco jiného. Jak ale souvisí dnešní rozjímání o recenzích s tímto článkem?
S heslem „nikdy není pozdě na dovolenou“ (které nehodlám jakýmkoliv způsobem ze své hlavy vytěsnit) jsem začala v prosinci pokukovat, do jakého českého hotelu, respektive města, bych se před Vánoci vydala. Ano, jsem ten člověk, který je schopen jet „za hotelem“, nikoliv „za městem“, což ale považuji za pozitivní jev toho, že české hotelnictví stoupá strmě vzhůru, tak proč ne ☺ Vzpomněla jsem si na cesty po oceněných českých hotelech v rámci udílení cen Czech Hotel Awards – Hotel roku, které jsme během uplynulých měsíců s kolegyní Klárou absolvovaly. A že jich bylo a stály rozhodně za to! V paměti mi uvízlo několik z mého pohledu výjimečných hotelů, mezi kterými je i fabrika hotel v Humpolci. Hotel se mi při návštěvě zalíbil a věděla jsem, že bych ho chtěla někdy navštívit znovu, tentokrát jako hotelový host. A co udělá hotelový host? Mrkne na recenze. Tak jsem koukla. Google hlásil 4,3 hvězdičky. Hned mě napadlo, kde hotel těch 0,7 hvězdičky ztratil, vždyť je (alespoň na první pohled) špičkový. Pročítala jsem jak chválu, tak stížnosti. Neblahé ohlasy se netýkaly ani tak ubytování, jako spíše restaurace. Chvíli mi to šrotovalo hlavou, přeci dovolenou si zkazit nechcete, ale řekla jsem si „Uvidíme“. Dnes vím, že obavy byly naprosto zbytečné.
A jaký byl pobyt? Jedním slovem: dokonalý.
Ubytovali jsme se v pokoji PREMIUM ve třetím poschodí hotelu (hned vedle wellness, jak strategické :-D ). Miluji moment, kdy dostanete do ruky klíč, nebo v tomto případě čipovou kartu, od pokoje a čeká vás TEN moment. Otevření dveří, za kterými se pro někoho skrývá buď láska na první pohled (náš případ), nebo mírné zklamání. Byla jsem v údivu – tolik prostoru! Bez přehánění. Doposud jsem nikdy nebydlela v tak velkém hotelovém pokoji. Široká postel, kterou si zamilujete a ve které nehrozí, že při prvním převalení z boku na bok knokautujete svou drahou polovičku, dvě skříně s ramínky, trezor, stůl s židlí, zápisníkem, papírovými kapesníčky s logem hotelu, neperlivou vodou, minibarem a dokonce dvě křesílka a spousta odkládacího prostoru, velký obraz a květinové dekorace. Také na nás čekal osobní uvítací dopis a rozsáhlá brožura s užitečnými informacemi o hotelu a okolí, včetně aktuálního menu restaurace. To je sen. Celý prostor ještě opticky zvětšují francouzská okna po celé délce pokoje, která kromě dostatku světla nabízejí i krásný výhled na centrum Humpolce. Nám se navíc za okny houpaly nohy sochy sedící na střeše hotelu. Ale ani Šípkové Růženky se nemusejí bát, závěsy nepropouštějící světlo zajistí dlouhé vyspávání i po rozbřesku.
Mám pro vás jeden užitečný tip. Pokud se chcete nechat rozmazlovat v hotelovém wellness, zamluvte si procedury minimálně dva týdny před pobytem. Jsou v okolí velmi populární a náš záměr vybrat si až na místě jaksi nevyšel. Dobré vědět.
Samostatnou kapitolou je restaurace. Kdo patří mezi gurmány, nebude dle mého názoru zklamán. Líbí se mi, že jídelní lístek je poměrně často obměňován, a tak se nemusíte bát, že byste při každé další návštěvě neochutnali zas něco nového. Během pobytu jsme měli šanci okusit mnohé: bramborové noky se šalvějovým máslem a grilovaným lososem, vepřovou panenku pečenou v sušené šunce s rýžovými kroketami, výbornou cibulačku a vývar či oříškový dort. Za mě ale tím opravdovým top byl hovězí Flank steak, s pepřovou omáčkou, grilovanými baby cuketami a mini bramborami se šalotkou. A abych nezapomněla na čokoládové suflé, jehož příprava trvá 12 minut a věřte, to čekání stojí za to. Jo a taky paštika z kachních jater pečená v uzené šunce s meruňkovým coulis (husté ovocné pyré) a domácím kváskovým chlebem. To byla paráda! U snídaní se těšte na široký výběr sýrů, uzenin, zeleniny, ovoce, dezertů, kávu Illy a výborný čaj značky Pure. Ještě teď mám boule za ušima! Jak se říká, láska prochází žaludkem, místní jídlo jsem si zamilovala a klobouk dolů před celým týmem, který za těmito dobrotami stojí. Kromě prvotřídních surovin kladou v restauraci fabrika hotelu důraz na design, moderní vzhled a pohodlí. Židle značky Ton, obrazy pana Roučky, ale třeba i závěsy a přírodní zástěny oddělující jednotlivé stoly vám poskytnout klid a soukromí zároveň.
Co jsem velmi ocenila, jaký osobní přístup nám byl dopřán druhé ráno na hotelu. Jelikož jsme pobyt absolvovali těsně před Vánoci, byli jsme v ten den na hotelu jedinými hosty. I to ale personál nezlomilo, vstal kvůli nám brzy, aby nám připravili snídani speciálně a pouze pro nás a ještě nám paní servírka ve spolupráci s panem kuchařem ochotně nabízela teplé snídaňové pokrmy na přání. Úžasný zážitek, který v dnešní anonymní době asi už jen tak nezažijeme. Děkujeme!
Zprvu jsem neměla představu, co v Humpolci krom lenošení na hotelu budeme dělat. I když je Humpolec malé město, nabízí poměrně hodně vyžití. Kavárny (my zvolili kavárnu U Janičky, výborná volba), muzea (Hliníkárium, Dr. A. Hrdličky) nebo rodinný pivovar Bernard, který nabízí exkurze a rovněž obchůdek s produkty (cinkali jsme přes město hned se třemi dárkovými baleními lahváčů ☺ ). Hlavně nás potěšil neskutečný klid, který ve městě panoval, což je vzhledem k blízkosti D1 až paradox. Přesně proto jsme chtěli „utéct“ z předvánoční uspěchané Prahy. Ještě tu naleznete roztomilé a klasické obchůdky, které mi zachránily krk, neb díky nim Ježíšek na nic nezapomněl…
Necelou půlhodinku jízdy od hotelu se nachází ZOO Jihlava, která mě mile překvapila nejen rozmanitostí živočišných druhů, ale také tím, jak málo návštěvníků zde v sobotu bylo. Ač pražskou ZOO miluji, sami mezi výběhy rozhodně nebudete a s nějakou ohleduplností moc nepočítejte. V tom má ZOO Jihlava nespornou výhodu. Zvířata si prohlédnete ve větším klidu a mnohdy i lépe než v Praze. Například u voliéry arů hyacintových (v Praze velký hit Rákosova pavilonu) nebyl kromě nás vůbec nikdo a nečekaně jsme od pana chovatele dostali soukromou přednášku o příběhu dvou místních samečků.
Závěrem chci říct, že jsme si pobyt užili. Děkujeme fabrika hotelu za péči a vynikající služby. Vřele doufáme, že hotel opět navštívíme. A co bych vzkázala čtenářům? Nenechte se odradit jednou negativní recenzí a buďte spontánní ☺
